Výroba vlastní ramenní opěrky

Pokud plánujete používat Váš fotoaparát pro natáčení videa nebo chcete fotit s množstvím příslušenství, které se Vám už nevejde do ruky, budete možná přemýšlet jak fotoaparát pohodlně uchopit s veškerou výbavou. Výrobci speciálního příslušenství nabízí různé sestavy opěrných základen pro fotoaparát, avšak nezřídka za „speciální“ ceny a za mírného nezájmu pánů inženýrů z levné Číny. Naštěstí je na internetu opravdu hodně návodů, jak si vyrobit nějakou vlastní stabilizační opěrku. Vždyť na tom nic není! Stačí kus dřeva, kovové tyče nebo PVC trubky...

Po přečtení mnoha zajímavých nápadů jsem chtěl vyrobit ramenní opěrku, která by sloužila jako pevná základna pro zrcadlovku i jako nosná konstrukce pro další příslušenství, současně by se dala držet jen v jedné ruce a materiál by byl snadno dostupný. Nic složitějšího. Představím vám jedno z opravdu velmi jednoduchých řešení, ke kterému stačí běžně dostupné součásti jako řídítka z bicyklu, hliníková tyč nebo plastové prkénko na zeleninu. Zkrátka „co dům dal“.

Postup je opravdu jednoduchý

Nejprve jsem úhlovu bruskou zkrátil stará hliníková řídítka na příjemnější rozměr 30cm. Tedy pro mne tak blízko, aby se fotoaparát moc nepřevažoval ani při držení jednou rukou. Na řídítka jsem našrouboval obyčejné rovné cyklistické rohy. Čím delší, tim lepší pro uchopení.

Jako hlavní základnu pro fotoaparát jsem vybral hliníkovou tyč. Ferona sice vyrábí mnoho rozměrů, ale jen některé Vám zkrátí na rozumnou velikost. Hledal jsem přitom kompromis mezi pevností a hmotností. Nakonec jsem vybral rozměr 5x40x500 mm. Pro veškeré spoje jsem jednoduše použil šrouby a matice. Do řídítek i do hliníkové tyče jsem proto navrtal díry v rozumných rozestupech, abych mohl podle délky objektivu a odpovídajícího těžiště celé sestavy měnit pozici fotoaparátu na opěrce. Uznávám, že to nebude příliš operativní, zato pevné a levné. Mnohokrát jsem si při tom vzpomněl na moudrou poučku „dvakrát měř a jednou řež!“... Čím více děr, tím více variability a méně hmotnosti, avšak pozor na pevnost! Podobně jsem pak provrtal i zinkovou destičku pro příslušenství. Ta už byla z výroby děrovaná, ale na stativový šroub málo. Pilníkem jsem jí trochu srazil hrany. Zručný jsem při vrtání, řezání ani broušení sice nebyl, ale některé chyby naštěstí zamaskovalo následné barvení odbornou firmou do stylové černé barvy.

Tím je to nejdůležitější hotové...

Samotná hliníková tyč opřená o rameno není moc pohodlná – pod tíhou výbavy tlačí a fotoaparát není v úrovni očí, takže je nutno ohýbat nepřirozeně krk. To vyřešila ramenní zarážky s výstelkou. Inspiroval jsem se opět návodem na YouTube, kde uživatel „kimandcris“ použil obyčejné plastové kuchyňské prkénko . S materiálem se dobře pracuje. Rozříznutí úhlovou bruskou a stejně tak ohnutí horkovzdušnou pistolí byla překvapivě otázka pár minut. Zřejmě jsem to trochu uspěchal, protože se v ohybu vytvořily trhlinky a hrany začaly trochu stékat, ale na tuhost to nemá vliv. Uříznutou plastovou desku jsem také provrtal, abych ji šroubem připevnil k hliníkové tyči. Vyvýšení celé sestavy na rameni jsem provizorně řešil různě přivázanými vycpávkami, dokud mi zkušenější žena s šicím strojem nezašila elegantně molitan do batohoviny, která jde na opěrku krásně navlíknout.

V praxi

Fotoaparát se k opěrce elegantně připevní stativovou redukcí. A protože je to oboustranná redukce, není problém zespodu současně připevnit stativovou destičku a získat tím hned i stabilizovanou základnu na stativu. Veškeré příslušenství jako například mikrofon, blesk, malý reflektor, apod. je možné libovolně umístit podle vyvrtaných děr na destičce. Těch mimochodem není nikdy dost. Pro přidání destičky s předvrtanými otvory stačí pár vteřin a jeden imbusový klíč.

Sestava je po rychlém složení velmi pevná. Hliníková tyč se prohýbá jen při opravdu silném stlačení. Osobně rád používám i ruční manuální ostření, takže mě potěšilo, že se dá vše pevně držet i jen jednou rukou. Ramenní vycpávku je trochu zapotřebí přizpůsobit namíru tvaru ramene a výšce krku.

Závěr

Výsledek pochopitelně nesrovnávám s produkty specializovaných výrobců. Jistě by se dala udělat celá řada věcí i v domácích podmínkách lépe. Já chtěl jednoduše pevnou a zároveň částečně variabilní ramenní oporu pro těžší fotoaparát s příslušenstvím a to se podařilo. Nic složitého. Výsledná cena (nových) použitých součástí u této sestavy sice není úplně zanedbatelná, ale pokud se Vám podobně jako mně válí některé z těch věcí ve skříni a nepotřebujete třeba černou eloxaci hliníku, bude vám jistě stačit i menší rozpočet. Improvizovat se dá mnoha dostupnými materiály.

Přehled součástek

Cyklistická řídítka 200 Kč, rohy na cyklistická řídítka 220 Kč, tyč AL (5x40x500 mm) 120 Kč, PVC prkýnko IKEA 100 Kč, molitan 100 Kč, batohová látka 50x50 cm 100 Kč, šrouby+podložky+matky 50 Kč, 2x stativová redukce HAMA 110 Kč, 2x barvení kovů 100 Kč. Celkem 1100 Kč

Technické údaje: šířka 300 mm / délka 520 mm / výška 200 mm / hmotnost 940 g

Publikováno také na DIGIarena.cz
Tomáš Adamec, 11.9.2011