Na ohlášenou demonstraci extremistů se dlouho dopředu připravovala policie, média i celý Litvínov. Přesto, navzdory mnoha opatřením, došlo k násilnostem za dohledu stovek policistů a místních obyvatel. Problémem nebyli pouze extremisté.
Akci svolali příznivci Dělnické strany na 17. listopadu 2008 jako demonstraci pod záminkou "řešení" situace na janovském sídlišti, kde žijí z velké části sociálně slabší Romové. Slovní demonstrace se záhy proměnila v "akční", když se dav vydal směrem k Janovu. Nechápu, proč policie dovolila nespokojeným extremistům dojít až před to sídliště. Jisté však je, že se tam v podvečer strhla velká bitva. Vzduchem, který brzy štípal od slzného plynu, létaly skleněné lahve, dlažební kostky, podomácku vyrobené zbraně a dělbuchy. Hořelo i jedno auto městské policie. Útoku přibližně šesti set extremistů bránilo bezmála tisíc policistů. Těžkooděnci s podporou vodního děla před extremisty museli sice chvílemi i couvat, ale nakonec je vytlačili dál od Janova. Při ostrých střetech bylo zraněno asi 15 lidí.
Odsuzující populistické reakce politiků na sebe dlouho nenechaly čekat, ale co dál?? To, co se odehrálo v Litvínově bylo podle mne hned několik selhání. Selhání policejního postupu přeskočím. Selhání lidskosti některých místních obyvatel, kteří podporovali extremisty, je odsouzeníhodné, ale současně je apelem na nefungující systém v dané oblasti. A právě selhání úlohy státu vidím jako nejvážnější. Dlouhodobě neřešený sociální problém. Bez jeho postupné a trvalé nápravy se mohou podobné situace opakovat i v budoucnu a nejen v Litvínově. Tak rád bych se mýlil...
Tomáš Adamec, 20.11.2008
