4. října 2010 ve 12:25 se protrhla hráz odkaliště hliníkárny MAL v maďarské Ajce. Místy až dvoumetrová vlna toxického bahna následně zaplavila nejbližší obce s takovou razancí, že přitom bourala domy, odnášela auta, trhala mosty a zabíjela. Desítky čtverečních kilometrů půdy se zbarvily do červena a v zasažených řekách, kde místy naměřili dokonce pH 12, zmizel veškerý život. Jedna z největších ekologických katastrof Evropy vzala život deseti lidem. Někteří se v bahně utopili, jiní zemřeli na následky popálení a desítky lidí se zranily. Jedovatý kal vznikající jako odpadní látka při výrobě hliníku je totiž silně zásaditý, obsahuje řadu těžkých kovů a při dotyku s kůží způsobuje chemické popáleniny.
Čtyři dny po katastrofě jsem přijel do nejvíce postižené obce pod nádrží s jedovatým kalem. Kolontár byl v té době už z velké části evakuovaný. Všude byl patrný otisk rudé záplavy. Nejvíc mě zarazilo, že vůbec může být něco tak jedovatého jako chemický kal skladováno v takovém množství nad obcí, kde žijí lidé. Myslím, že kdyby k tragédii došlo uprostřed noci, byly by následky mnohem horší. Na unavených lidech, kteří ve zničených domech hledali alespoň něco, co by se dalo zachránit, jsem viděl veliké odhodlání věcem čelit, vzájemnou solidaritu a naprosto pochopitelnou nechuť věnovat se médiím.
Jaké budou dlouhodobé následky ukáže až čas. Greenpeace varuje, že z odkaliště unikly nebezpečné látky, které mohou poškodit místní ekosystém na mnoho let. Maďarská akademie věd naproti tomu tvrdí, že ani poletující prach z vyschlého bahna už nepředstavuje žádné větší nebezpečí. Maďarská vláda rozhodla, že zbourá postižené domy, odtěží přibližně 10 centimetrů kontaminované půdy a obnoví provoz v hliníkárně, neboť ta zaměstnává mnoho lidí. A obvyvatelé? Ikdyž se většinou nechtějí do zničených domů vracet, nechtějí Kolontár ani zcela opustit. Na vyvýšeném místě vesnice se proto postaví další nové domy.
Tomáš Adamec, 8.11.2010
